Konference zaměřená na zdravotnictví 2025 se zaměřila především na dlouhodobou budoucnost než jen na nadcházející rok. Všichni účastníci konference se shodli, že současné zvyšování nákladů na poskytování zdravotní péče především v oblasti personálních výdajů bez nastavení jasných pravidel na měření kvality a efektivity, a především blížící se významné demografické transformaci s sebou přináší významnou nutnost změnit současnou podobu českého zdravotnictví.
Mezi tyto změny patří nutnost rozšířit využívání telemedicíny, zapojení umělé inteligence a digitalizace zdravotnictví a zdravotnických dat. Důrazněji, než v minulosti je potřeb, aby spolupracovala nejen oblast zdravotnictví ale i další sektory jako je školství nebo MPSV.
Konference se nezaměřila pouze na plánované změny, ale řečníci vyzdvihli několik již fungujících projektů. Příkladem je budování Národního sociálního informačního systému (NSIS), na kterém UZIS, MZ a MPSV vzájemně spolupracují. A k známému registru NZIS přibude NSIS. Úzká spolupráce bude v nadcházejících letech nutnější než kdykoliv předtím. Protože nadcházející změna populační vlny zasáhne tyto oblasti velice významně.
Očekáváme, že během několika let bude ve věku 65 let a více přibližně o 1 milion lidí více a naším cílem je minimálně zachovat kvalitu poskytované péče. Naopak do produktivní věkové skupiny nastoupí slabší ročníky, tedy přibližně o 1 milión lidí méně. Tato skutečnost neznamená jen méně personálu, kterého je již v této chvíli nedostatek, ale i snížení příjmu státu plynoucích z odvodů.
Na konferenci bylo představeno mnoho možných řešení. Jedním z nich bylo například zvýšení pravomocí pro zdravotní pojišťovny, aby nebyly pouze nástroj státu, ale samostatné organizace odpovědné za své hospodaření. Dalšími návrhy jsou úprava dostupnosti zdravotní péče, definování jasných pravidel pro poskytování základní péče a definování nadstandardní péče. Některá řešení jsou proveditelná, jiná působily neklid v sále a působí spíše jako idealistické. Mezi ty idealistické v současné době patří zvýšení plateb pojistného pro rizikové skupiny nebo definování toho kdo má nárok na jakou kvalitu poskytované péče a v jakých případech se jedná o péči nadstandardní.
Současným cílem je co nejvíce zefektivnit současné zdravotnictví a netrvat na současném „zkostnatělém“ modelu. Např. malé provozy se budou muset naučit odprosit od nutnosti pokytovat všestrannou péči v základních oborech a snažit se najít spolupracující nemocnici. Současná situace směřuje k větší centralizaci péče. Z pohledu zřizovatele je důležité provozovat pouze ta oddělení, která jsou v dané oblasti poptávaná. Nemá smysl podporovat ta oddělení, kde není dostatek pacientů ani personálu. Cílem by mělo být restrukturalizovat a zefektivnit poskytovanou péči a nabídnout jinou činnost po které je v dané oblasti poptávka.
Další významnou a nevyhnutelnou změnou ve zdravotnictví bude rozsáhlé využívání telemedicíny, která umožňuje poskytovat lékařské konzultace na dálku. Pilotní program online pohotovosti pro Jihočeský kraj přináší až neuvěřitelné výsledky a ukazuje, jak efektivní tato forma péče může být pro lékaře i pacienty. Pacienti jsou spojeni s lékařem do 30minut, bez nutnosti cestovat a čekat v čekárně. Během konzultace je vytvořena oficiální lékařská zpráva a v případě potřeby vystaven e-Recept. Cílem projektu je odlehčit čas nejen lékařů, ale i pacientům, kteří nemusí cestovat, ale mohou svůj zdravotní stav konzultovat.
Všechny témata vycházejí z jednoho společné otázky, a to, jak nastavit udržitelnosti úhrad za poskytovanou péči.
Mezi významný bod, který směřuje k udržitelnosti financování bylo zavést do úhrad za poskytování zdravotní péče hodnocení kvality, které v současné době není nijak zohledňováno. Nemocnice nejsou hodnoceny podle kvality poskytované péče. Nehodnotí se výskyt HAI (Healthcare associated infections - Infekce spojená se zdravotní péčí) ani jak strukturovaná medikace se v zařízení podává, nebo jestli nedochází k nadužívání antibiotik a mnoho dalšího.
Hodnocení podle snížení výskytu HAI nepřinesou žádné významné finanční náklady pro zdravotnický systém. Nejúčinnější opatření jsou ta nejlevnější, jako je mytí a desinfekce nebo dodržování zásad při používání ochranných podmínek. Začlenění tohoto hodnocení by nejen finančně lépe hodnotilo fungující poskytovatele, ale především zveřejnění výsledků by mělo významy přínos pro pacienty, kteří by si mohli lépe vybrat zdravotnické zařízeni a mohlo by dojít ke změně a mírné konkurenci mezi poskytovateli. V současnosti nemocnice soutěží pouze o lékaře a za jakou mzdu u nich budou pracovat nikoliv o kvalitu péče kterou poskytují.
Úhradová vyhláška pro rok 2025 nezlepší ekonomickou situaci nemocnic, protože vědomě nezohledňuje dřívější ztráty, které s výdejem na zdravotnictví vznikaly. Není možné nadále očekávat růst výdajů, protože nekorelují s výkonem hospodářství ani s objemem nebo kvalitou poskytovaných služeb v nemocnici. Současné zvýšení výdajů na zdravotnictví nevedlo k žádnému významnému rozvoji nebo dostupnosti kvality péče. Největší nárůst objemu produkce je očekávaný na Následné péči, kde dojde l nárůstu o 7 %. Úhrady očekávají nárůst i 3,6 %. U některých výkonů dojde k mírnému poklesu bodové hodnoty. Dále v úhradové vyhlášce dochází k mírným přesunům mezi skupinami. Významnou novinkou je vyčlenění radiodiagnostiky z komplementu.
